Historie dobývání
MOŘINOU
ŠLY
DĚJINY
01
PÁLENÉ VÁPNO
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_1a.jpg)
Díky prehistorickému oceánu jsou zásoby vápence známe jako Český kras. O jeho kvalitách věděli už za Jana Lucemburského a především jeho syna Karla IV. Byl a dosud je hojně využíván ve stavebnictví. Zbytky šachtových pecí dokládají pozdější výrobu páleného vápna oblíbeného nejen v Českých zemích, ale také v Rakousku a Německu. Doloženo je i využití mořinských vápenců při tavení železné rudy.
03
CUKROVARNICTVÍ
Strategickou surovinou se zdejší vápence staly rovněž pro cukrovarnictví a výrobu vápna a cementu.
05
PŘI DOBÝVÁNÍ
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_4a.jpg)
Po roce 1945 byly nástupnickými podniky některé již vytěžené nebo nerentabilní lomy uzavřeny. Patří mezi ně i známé Malá a Velká Amerika či Mexiko. V ostatních lomech těžba pokračovala. Důležitým byl rok 1993, kdy byly lomy začleněny do společnosti ČEZ. O rok později byly společně se společností Českomoravský cement a.s. založeny Lomy Mořina spol. s r.o. . V současnosti probíhá těžba vápenců pro odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary, výrobu cementu a stavebnictví.
02
ZVÝŠENÍ TĚŽBY
České země v 19. století prošly bouřlivým rozvojem. Byly jakýmsi průmyslovým a zemědělským “tygrem” Rakouska – Uherska. Expanze se nevyhnula ani Mořině. Těžba železné rudy v Nučicích a Tachovicích a ložiska kladenského uhlí vedly k vysoké poptávce po zdejší kvalitní surovině. Zpočátku povozy přepravovaný vápenec opanoval novou Kladensko – Nučickou dráhu a od roku 1858 mnohem rychleji a spolehlivěji zásoboval vysoké pece na Kladně.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_2a.jpg)
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_3a.jpg)
04
NAMÁHAVÁ
RUČNÍ PRÁCE
První majitel skutečně průmyslové důlní licence Gottfried Bächer ji po osmi letech prodal Pražské železářské společnosti, která již vlastnila kladenské železárny i uhelné a železorudné doly. Vznikl tak podnik evropského formátu, který působil až do znárodnění v roce 1945. Zpočátku namáhavá ruční práce byla postupně přenechávána bagrům a ve třicátých letech dvacátého století i drtičům. Do té doby se na požadované frakce vápence rozbíjely kladivy o hmotnosti 5-7 kg. I přes vysoký podíl ruční práce dosahovala těžba v roce 1903 140 tisíc tun. O pět let později bylo dobyto téměř 300 tisíc tun.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_5a.jpg)
01
PÁLENÉ VÁPNO
Díky prehistorickému oceánu jsou zásoby vápence známe jako Český kras. O jeho kvalitách věděli už za Jana Lucemburského a především jeho syna Karla IV. Byl a dosud je hojně využíván ve stavebnictví. Zbytky šachtových pecí dokládají pozdější výrobu páleného vápna oblíbeného nejen v Českých zemích, ale také v Rakousku a Německu. Doloženo je i využití mořinských vápenců při tavení železné rudy.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_1a.jpg)
02
ZVÝŠENÍ TĚŽBY
České země v 19. století prošly bouřlivým rozvojem. Byly jakýmsi průmyslovým a zemědělským “tygrem” Rakouska – Uherska. Expanze se nevyhnula ani Mořině. Těžba železné rudy v Nučicích a Tachovicích a ložiska kladenského uhlí vedly k vysoké poptávce po zdejší kvalitní surovině. Zpočátku povozy přepravovaný vápenec opanoval novou Kladensko – Nučickou dráhu a od roku 1858 mnohem rychleji a spolehlivěji zásoboval vysoké pece na Kladně.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_2a.jpg)
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_3a.jpg)
03
ROZVOJ CUKROVARNICTVÍ
Strategickou surovinou se zdejší vápence staly rovněž pro cukrovarnictví a výrobu vápna a cementu.
04
NAMÁHAVÁ
RUČNÍ PRÁCE
První majitel skutečně průmyslové důlní licence Gottfried Bächer ji po osmi letech prodal Pražské železářské společnosti, která již vlastnila kladenské železárny i uhelné a železorudné doly. Vznikl tak podnik evropského formátu, který působil až do znárodnění v roce 1945. Zpočátku namáhavá ruční práce byla postupně přenechávána bagrům a ve třicátých letech dvacátého století i drtičům. Do té doby se na požadované frakce vápence rozbíjely kladivy o hmotnosti 5-7 kg. I přes vysoký podíl ruční práce dosahovala těžba v roce 1903 140 tisíc tun. O pět let později bylo dobyto téměř 300 tisíc tun.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_4a.jpg)
05
POKROKY
PŘI DOBÝVÁNÍ
Po roce 1945 byly nástupnickými podniky některé již vytěžené nebo nerentabilní lomy uzavřeny. Patří mezi ně i známé Malá a Velká Amerika či Mexiko. V ostatních lomech těžba pokračovala. Důležitým byl rok 1993, kdy byly lomy začleněny do společnosti ČEZ. O rok později byly společně se společností Českomoravský cement a.s. založeny Lomy Mořina spol. s r.o. . V současnosti probíhá těžba vápenců pro odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary, výrobu cementu a stavebnictví.
![](https://www.lomy-morina.cz/wp-content/uploads/2019/02/historie_5a.jpg)