č.p. 73, 267 17 Mořina (okres Beroun)

+420 602 574 805

Historie dobývání

MOŘINOU

ŠLY

DĚJINY

01

PÁLENÉ VÁPNO

Díky prehistorickému oceánu jsou zásoby vápence známe jako Český kras. O jeho kvalitách věděli už za Jana Lucemburského a především jeho syna Karla IV. Byl a dosud je hojně využíván ve stavebnictví. Zbytky šachtových pecí dokládají pozdější výrobu páleného vápna oblíbeného nejen v Českých zemích, ale také v Rakousku a Německu. Doloženo je i využití mořinských vápenců při tavení železné rudy.

03

ROZVOJ
CUKROVARNICTVÍ

Strategickou surovinou se zdejší vápence staly rovněž pro cukrovarnictví a výrobu vápna a cementu.

05

POKROKY
PŘI DOBÝVÁNÍ

Po roce 1945 byly nástupnickými podniky některé již vytěžené nebo nerentabilní lomy uzavřeny. Patří mezi ně i známé Malá a Velká Amerika či Mexiko. V ostatních lomech těžba pokračovala. Důležitým byl rok 1993, kdy byly lomy začleněny do společnosti ČEZ. O rok později byly společně se společností Českomoravský cement a.s. založeny Lomy Mořina spol. s r.o. . V současnosti probíhá těžba vápenců pro odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary, výrobu cementu a stavebnictví.

02

ZVÝŠENÍ TĚŽBY

České země v 19. století prošly bouřlivým rozvojem. Byly jakýmsi průmyslovým a zemědělským “tygrem” Rakouska – Uherska. Expanze se nevyhnula ani Mořině. Těžba železné rudy v Nučicích a Tachovicích a ložiska kladenského uhlí vedly k vysoké poptávce po zdejší kvalitní surovině. Zpočátku povozy přepravovaný vápenec opanoval novou Kladensko – Nučickou dráhu a od roku 1858 mnohem rychleji a spolehlivěji zásoboval vysoké pece na Kladně.

04

NAMÁHAVÁ
RUČNÍ PRÁCE

První majitel skutečně průmyslové důlní licence Gottfried Bächer ji po osmi letech prodal Pražské železářské společnosti, která již vlastnila kladenské železárny i uhelné a železorudné doly. Vznikl tak podnik evropského formátu, který působil až do znárodnění v roce 1945. Zpočátku namáhavá ruční práce byla postupně přenechávána bagrům a ve třicátých letech dvacátého století i drtičům. Do té doby se na požadované frakce vápence rozbíjely kladivy o hmotnosti 5-7 kg. I přes vysoký podíl ruční práce dosahovala těžba v roce 1903 140 tisíc tun. O pět let později bylo dobyto téměř 300 tisíc tun.

01

PÁLENÉ VÁPNO

Díky prehistorickému oceánu jsou zásoby vápence známe jako Český kras. O jeho kvalitách věděli už za Jana Lucemburského a především jeho syna Karla IV. Byl a dosud je hojně využíván ve stavebnictví. Zbytky šachtových pecí dokládají pozdější výrobu páleného vápna oblíbeného nejen v Českých zemích, ale také v Rakousku a Německu. Doloženo je i využití mořinských vápenců při tavení železné rudy.

02

ZVÝŠENÍ TĚŽBY

České země v 19. století prošly bouřlivým rozvojem. Byly jakýmsi průmyslovým a zemědělským “tygrem” Rakouska – Uherska. Expanze se nevyhnula ani Mořině. Těžba železné rudy v Nučicích a Tachovicích a ložiska kladenského uhlí vedly k vysoké poptávce po zdejší kvalitní surovině. Zpočátku povozy přepravovaný vápenec opanoval novou Kladensko – Nučickou dráhu a od roku 1858 mnohem rychleji a spolehlivěji zásoboval vysoké pece na Kladně.

03

ROZVOJ CUKROVARNICTVÍ

Strategickou surovinou se zdejší vápence staly rovněž pro cukrovarnictví a výrobu vápna a cementu.

04

NAMÁHAVÁ

RUČNÍ PRÁCE

První majitel skutečně průmyslové důlní licence Gottfried Bächer ji po osmi letech prodal Pražské železářské společnosti, která již vlastnila kladenské železárny i uhelné a železorudné doly. Vznikl tak podnik evropského formátu, který působil až do znárodnění v roce 1945. Zpočátku namáhavá ruční práce byla postupně přenechávána bagrům a ve třicátých letech dvacátého století i drtičům. Do té doby se na požadované frakce vápence rozbíjely kladivy o hmotnosti 5-7 kg. I přes vysoký podíl ruční práce dosahovala těžba v roce 1903 140 tisíc tun. O pět let později bylo dobyto téměř 300 tisíc tun.

05

POKROKY

PŘI DOBÝVÁNÍ

Po roce 1945 byly nástupnickými podniky některé již vytěžené nebo nerentabilní lomy uzavřeny. Patří mezi ně i známé Malá a Velká Amerika či Mexiko. V ostatních lomech těžba pokračovala. Důležitým byl rok 1993, kdy byly lomy začleněny do společnosti ČEZ. O rok později byly společně se společností Českomoravský cement a.s. založeny Lomy Mořina spol. s r.o. . V současnosti probíhá těžba vápenců pro odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary, výrobu cementu a stavebnictví.

Zavřít Menu