Geologie regionu

ložiska vápenců

V širším okolí Mořiny, jako v ostatních částech Barrandienu jsou uložena ložiska vápenců na spodním devonu, s vysokým obsahem karbonátů. Náleží k prvohorním sedimentům centrálního segmentu pražské pánve.

SEDIMENTY PŘEVÁŽNĚ S DRTÍ

V mělkých prvohorních mořích vznikaly sedimenty převážně z drtí a úlomků schránek živočichů korálových útesů. Jedná se hlavně o vápence koněpruské a slivenecké, ale i nadložní vápence loděnické, řeporyjské a dvorecko prokopské, které jsou chemicky dobře využitelné. Stratigraficky vyšší vápence zlíchovské a podložní kotýské, s nízkým obsahem karbonátů a vyšším obsahem SiO2, jsou vhodné pro výrobu drceného stavebního kameniva.

LOMY V OBLASTI TZV. VELKÉ MOŘINY

Lomy v oblasti tzv. Velké Mořiny náleží do tektonicky velmi exponované oblasti, kde proběhlo intenzívní vrásnění vrstev sedimentů, jehož výsledkem jsou antiklinály a synklinály a směrné přesmyky regionálního významu. Jedná se o antiklinálu Ameriky a Doutnáče a synklinálu Chlumu. Řada výzkumných prací zde provedených, dokladovala charakteristiky jednotlivých vrstev a jejich faciální vývoj. Provedení těchto prací bylo umožněno i dobrým odkrytím skalního podloží, díky dlouholeté těžbě v řadě lomů. V některých dnes již opuštěných lomech jsou zachovány významné stratigrafické profily, paleontologicky významné lokality, krasové útvary a další přírodní fenomény. (Není bez zajímavosti, že pro pokročilé stratigrafické, paleontologické a faciální výzkumy bylo v šedesátých letech použito i prestižní označení  mezinárodních stupňů spodního devonu místními názvy z oblasti Barrandienu – “lochkov”, “prag”, “zlíchov”. Nejkvalitnější vápence na Mořině – koněpruské a slivenecké – se dle tohoto značení vyskytují ve stupni “prag”.) Antiklinály jsou obvykle nesymetrické a díky tomu jsou dnes vrstvy značně ukloněné a často i svislé. Jižní křídlo bývá obvykle velmi strmé. Hlavní strukturní směry vrstev VSV – ZJZ jsou orientací protažení lomů na těchto strukturách. Strmé uložení vrstev a tomu přizpůsobené metody dobývání, zapříčinily kaňonovité tvary zdejších lomů – Velká a Malá Amerika, Trestanecký lom a další.

SLOŽITOST GEOLOGICKÉ STAVBY

Složitost geologické stavby je ještě násobena porušením příčnou tektonikou, kde často vznikalo zkrasovění, místy i s dutinami. V druhohorách byla celá širší oblast vystavena erozi a povrchovému zvětrání. V křídovém období zde sedimentovaly jezerní a mořské sedimenty, z nichž se zachovaly pouze relikty nebo záteky hlín, písků, štěrků do tektonicky porušených a zkrasovělých partií vápenců. Později byl reliéf terénu zmlazen zářezem koryta Berounky a jejích přítoků, někde s akumulacemi terasových štěrků. Je možno říci, že popsaná složitá geologická stavba – různé druhy vápenců, tektonika i druhotné zkrasovění, znesnadňují dobývání, a kladou vysoké nároky na řízení těžby.

DNES TĚŽBA PROBÍHÁ VE DVOU LOMECH

1.

V lomu Čeřinka, který je založen v severním křídle antiklinály Doutnáče, a je hlavním zdrojem suroviny pro odsiřování elektráren.

2.

Lom Tetín na pravém břehu Berounky, kde jsou vyvinuty vápence koněpruské a slivenecké ve větší mocnosti. Zdejší surovina je vhodná k účelům náročnějším na obsah karbonátů a čistotu suroviny.

3.

Ukládka inertních materiálů v lomu Holý Vrch, který je dnes vytěžený probíhá sanace a rekultivace lomu dle schváleného plánu. Lomová jáma je postupně zavážena inertním materiálem dle schváleného provozního řádu pro zařízení k využívání odpadu na povrchu terénu.

4 DOBÝVACÍ PROSTORY

Ve správě společnosti LOMY MOŘINA jsou 4 dobývací prostory, včetně zpracovatelského zařízení:

1.

DP Kozolupy – Čeřinka (ložisko Čeřinka)

2.

DP Trněný Újezd (ložisko Holý Vrch)

3.

DP Mořina (ložisko Mořina a Kamenný Vrch) – v součastnosti netěžené.

4.

DP Tetín – Hostím (ložisko Tetín)

Ověřené zásoby vápenců vysokoprocentních i ostatních vytváří předpoklad možnosti dlouhodobé těžby. Objemem ověřených zásob a velikostí současné produkce se jedná o významnou těžební společnost v Čechách.