GEOLOGIE REGIONU

V širším okolí Mořiny, jako v ostatních částech Barrandienu jsou uložena ložiska vápenců na spodním devonu, s vysokým obsahem karbonátů. Náleží k prvohorním sedimentům centrálního segmentu pražské pánve.
    V mělkých prvohorních mořích vznikaly sedimenty převážně z drtí a úlomků schránek živočichů korálových útesů. Jedná se hlavně o vápence koněpruské a slivenecké, ale i nadložní vápence loděnické, řeporyjské a dvorecko prokopské, které jsou chemicky dobře využitelné. Stratigraficky vyšší vápence zlíchovské a podložní kotýské, s nízkým obsahem karbonátů a vyšším obsahem SiO2, jsou vhodné pro výrobu drceného stavebního kameniva.
    Lomy v oblasti tzv. Velké Mořiny náleží do tektonicky velmi exponované oblasti, kde proběhlo intenzívní vrásnění vrstev sedimentů, jehož výsledkem jsou antiklinály a synklinály a směrné přesmyky regionálního významu. Jedná se o antiklinálu Ameriky a Doutnáče a synklinálu Chlumu. Řada výzkumných prací zde provedených, dokladovala charakteristiky jednotlivých vrstev a jejich faciální vývoj. Provedení těchto prací bylo umožněno i dobrým odkrytím skalního podloží, díky dlouholeté těžbě v řadě lomů. V některých dnes již opuštěných lomech jsou zachovány významné stratigrafické profily, paleontologicky významné lokality, krasové útvary a další přírodní fenomény. (Není bez zajímavosti, že pro pokročilé stratigrafické, paleontologické a faciální výzkumy bylo v šedesátých letech použito i prestižní označení mezinárodních stupňů spodního devonu místními názvy z oblasti Barrandienu - "lochkov", "prag", "zlíchov". Nejkvalitnější vápence na Mořině - koněpruské a slivenecké - se dle tohoto značení vyskytují ve stupni "prag".) Antiklinály jsou obvykle nesymetrické a díky tomu jsou dnes vrstvy značně ukloněné a často i svislé. Jižní křídlo bývá obvykle velmi strmé. Hlavní strukturní směry vrstev VSV - ZJZ jsou orientací protažení lomů na těchto strukturách. Strmé uložení vrstev a tomu přizpůsobené metody dobývání, zapříčinily kaňonovité tvary zdejších lomů - Velká a Malá Amerika, Trestanecký lom a další.
    Složitost geologické stavby je ještě násobena porušením příčnou tektonikou, kde často vznikalo zkrasovění, místy i s dutinami. V druhohorách byla celá širší oblast vystavena erozi a povrchovému zvětrání. V křídovém období zde sedimentovaly jezerní a mořské sedimenty, z nichž se zachovaly pouze relikty nebo záteky hlín, písků, štěrků do tektonicky porušených a zkrasovělých partií vápenců. Později byl reliéf terénu zmlazen zářezem koryta Berounky a jejích přítoků, někde s akumulacemi terasových štěrků. Je možno říci, že popsaná složitá geologická stavba - různé druhy vápenců, tektonika i druhotné zkrasovění, znesnadňují dobývání, a kladou vysoké nároky na řízení těžby.
    Dnes těžba probíhá ve třech lomech.
1. V lomu Čeřinka, který je založen v severním křídle antiklinály Doutnáče, a je hlavním zdrojem suroviny pro odsiřování elektráren.
2. V lomu Holý Vrch, který se nachází na jižním křídle a v jádru antiklinály Ameriky. Zde jsou převážně vápence vhodné pouze pro výrobu drceného kameniva.
3. Lom Tetín na pravém břehu Berounky, kde jsou vyvinuty vápence koněpruské a slivenecké ve větší mocnosti. Zdejší surovina je vhodná k účelům náročnějším na obsah karbonátů a čistotu suroviny.
    Ve správě společnosti LOMY MOŘINA jsou 4 dobývací prostory, včetně zpracovatelského zařízení:
1. DP Kozolupy - Čeřinka (ložisko Čeřinka)
2. DP Trněný Újezd (ložisko Holý Vrch)
3. DP Mořina (ložisko Mořina a Kamenný Vrch) - v součastnosti netěžené.
4. DP Tetín - Hostím (ložisko Tetín)
Ověřené zásoby vápenců vysokoprocentních i ostatních vytváří předpoklad možnosti dlouhodobé těžby. Objemem ověřených zásob a velikostí současné produkce se jedná o významnou těžební společnost v Čechách.